
Slyšela jsem hlasy a bolela mě šíleně hlava jako po flámu.Měla jsem sto chutí říct všem,aby laskavě drželi klapačky,protože mě bolí hlava.Naštvaně jsem se posadila s dokořán otevřenýmy očima.Kolem mé postele na školní ošetřovně seděli na židlích ředitel,Michael,Ester,Mary,Lusi,Zuzka a zástupkyně.Podrážděně jsem se zeptala :,,Na co tak civíte?"Všichni z té skupinky se po sobě podívali a Zuzka na mě vyštěkla:,,Slíbila jsem,že tě zabiju,jestli se ještě probudíš!Víš jakej jsme měli strach?!"A na to jsem vybouchla zas já:,,Jedinej kdo si tu může stěžovat jsem já.Mě bolí hlava,jako bychg dostala parádní nakládačku!"Zuzka si znovu vzala slovo:,,Nesnáším tě!!!"
Slova se teď ujmul ředitel:,,Použila jste instinktivně starodávné zaklínadlo v staroelfštině.Lehčeji řečeno vysíláš instinktivní kouzla,která máš zabudovaná v mozku,ale nemáš sílu to vydržet ...",,Kam tím míříte?"přerušila jsem ho a zeptala se na rovinu.Pokračoval...,,A proto budete každý den od pěti do sedmi hodin trénovat s panem Michaelem.Vaše síla závisí na vaší fyzičce."Zaskuhrala jsem další hodiny navíc a mrskla jsem hlavou o polštář.Zuzka si všiímla mé reakce a zlomyslně prohodila:,,To ti patří."Ošetřovatelka Taedi řekla:,,Nechte to dítě odpočívat-potřebuje klid."A směrem ke mě řekla:,,Na zlato.Vypij to celé."Podala mi fialovou kouřící tekutinu.Na příkaz jsem to vypila do dna a začala se přeze mě přelévat tupá únava.Do dvaceti minut jsem byla tuhá.
***
Dalších čtrnáct dní jsem ještě strávila na ošetřovněa pak už mě propustili do "domácího" léčení.Ještě,že mám ty holky,protože mi každodenně venčili Sáru.
Hned ten večer mě čekalo první dvouhodinové cvičení s Michaelem.Začali jsme s kung-fu šaolin a mezi tím co se Michael už dvacetkrát vyválel na zemi já dostala malou ránu do ramene až na osmdesátýpátý pokus.,,Ušlo to."řekl,když se po devadesátý zvedal ze země.,,Já ti dám ušlo."a jedním švihem jsem ho poslala znovu k zemi.S pouhým:,,Dnes už to stačilo.Uvidíme se zítra."odešel.

dobrý ale trochu krátký nemyslíš??